Featured blog image
19. června 2026

Ej, umrela… aneb pocta životu mojí mamky

Mamka si prý dělávala z taťky srandu, že když odejde dřív než on, tak aby na jejím pohřbu zahrál písničku „Ej, umrela mi žena, už som vdovec“. To jsem se dozvěděl až zpětně v červnových dnech roku 2026, kdy nás mamka nečekaně rychle opustila. Tu podivně rozjuchanou, provařenou písničku jsme jí teda nedopřáli, nicméně já jsem měl jakési vnitřní nutkání se s jejím ulítlým požadavkem nějak popasovat. A tak jsem v předvečer jejího pohřbu, když jsem testoval oblek a nacvičoval si řeč, vzal do ruky housle a natočil jí takový meditativní ambient.

Chtěl jsem, aby to hlavně mělo atmosféru, aby tam bylo zároveň cítit smutek z odchodu a zároveň vděčnost za její život. Současně jsem ale chtěl, aby ve skladbě byly slyšet motivy z oné lidové písně. To bylo všechno – žádnou další představu jsem v okamžiku, když jsem nastavil mikrofon a nachystal nahrávání, neměl. Před prvním záznamem jsem si ještě chtěl vyvětrat (moje studio se fakt rychle vydýchá jak je malé) – bylo asi půl deváté, Slunce zapadalo, otevřel jsem okno a zavalil mě fantastický chorál ve stromech zpívajích ptáků. Neváhal jsem a na pět minut vystrčil mikrofon ven. Takto spontánně tedy vznikla první stopa mého tracku pro mamku; další stopy pak už jsou houslové a violové. Některé party vytvářejí jenom ruchy, atmosféru, nahodilé patterny, ale některé naznačují melodické úryvky z písničky. V průběhu improvizace jsem si ještě ztížil (nebo možná právě zjednodušil) práci rozhodnutím, že v rámci následné digitální mixáže nebudu posunovat zvuky po časové ose. Po hodině bylo všechno nahrané. Mixáž, kterou jsem provedl dokonce hned druhý den, byla opravdu rychlá, vystříhal jsem při ní asi čtvrtinu materiálu (jak říká můj ambientní guru Tomáš Šenkyřík, nejlepším přítelem skladatele je guma) a trošku upravil hlasitosti. Tomáš můj mix opatřil krásně znějícím reverbem a udělal poslední kmitočtové korekce.

Videoklip, pokud se tomu tak dá říct, vznikl na druhý den v podobný večerní čas (not dark yet, but it’s getting there) na naší zahradě. Právě bylo období nádherně kvetoucích pivoněk. V závěru videa si můžete všimnout akce zahradního zavlažovače, který jsem angažoval záměrně jako poctu mamčině specifickému až cynickému humoru.